Profesionální odhlučnění a akustika s deskami Knauf Diamant
publikováno v časopise KnaufstylePředmětem podnikání firmy Noitami akustika, s. r. o. je realizace odhlučnění interiérů a vytváření prostorové akustiky nejen v bytech, ale i v komerčních prostorách. Tedy téma v poslední době více než aktuální. Z našeho pohledu je zajímavé, že pro svoje realizace používá především materiály Knauf. Za osm let své existence má firma za sebou více než 450 realizací. My jsme měli možnost vidět práci na odhlučnění stropu v bytě nedaleko Prahy, a tak jsme požádali o rozhovor Petra Vlčka, majitele firmy.
Co je podle vás složitější, zabývat se odhlučněním nebo akustikou?
Odhlučnění, což znamená zamezení šíření hluku z jednoho místa do druhého, ať už se jedná o strop nebo podlahu, není obvykle tak složité, jako akustika. Prostorová akustika je disciplína, u které musíte řešit doby dozvuku a vše vyplývá z povrchů, ploch a materiálů, které v daném místě jsou. Naše firma se ale především zabývá odhlučněním menších prostor, jako jsou byty. To představuje zhruba 70% naší práce. Akustiku obvykle řešíme v komerčních prostorách, například v divadlech, kinech, ale také v kancelářích apod. Dělali jsme pro zajímavost i tělocvičny, bazény nebo bowlingové haly.
Článek ke stažení
Profesionální odhlučnění a akustika s deskami Diamant od firmy Noitami akustika s r.o.
(formát: pdf, velikost 845kB)
Co považujete z hlediska řešení odhlučnění za problematické?
Při naší práci se běžně setkáváme se třemi aspekty, které si zákazník obvykle neuvědomuje. Předně, pokaždé se musíme vypořádat s fyzikálním jevem zpětné rezonance. To znamená s problémem, kdy se zvuk odráží mezi dvěma tvrdými povrchy, například mezi sádrokartonovou deskou a nosnou příčkou. Čím vzájemně blíže tyto povrchy jsou, tím tento efekt narůstá, v podstatě bez ohledu na to, jaká je v dutině použitá izolace. Z toho pro nás vyplývá skutečnost, která je z pohledu zákazní ka nepopulární, že minimální tloušťka akustické předstěny by měla být alespoň 8, ideálně 10 cm. Druhým aspektem jsou vibrace. Protože jak známo zvuk je vlnová energie, která se šíří i vibracemi a snadno se tak přenáší z jedné části konstrukce na druhou, je důležité, aby všechny konstrukce byly v maximální míře odpružené. Jedině tak lze dosáhnout odpovídajících výsledků. Třetím aspektem je prostor. Vždy je třeba na něj pohlížet jako na celek, posoudit konkrétní situaci a zhodnotit ji z hlediska nosných konstrukcí a akustických mostů, které jsou ve všech bytech, zejména v novostavbách, kde se používají silikátové nebo duté cihly. To znamená, že kolikrát nemá cenu dělat silnou, drahou a dokonalou předstěnu, když víme, že zvuk se bude šířit kolmo na pojenou tenkou příčkou. To je také jedna ze zásad čím tenčí je zdivo, tím snáze přenáší a vyzařuje zvuk. Daleko více než třeba mezibytová stěna. Typickým příkladem jsou v tomto ohledu staré činžáky na Žižkově nebo na Vinohradech. Mnohokrát se stalo, že si zákazník stěžoval na hluk od souseda nad bytovou jednotkou, přitom dominantní ozvučnicí pro daný prostor byla příčka.
Které materiály při odhlučnění nejčastěji používáte?
Já pracuji především s Knaufem, líbí se mi jejich support, který od něj mám, protože jiná firma tohle prostě nedělá. Nejčastěji použí vám sádrokartonové desky Diamant. Pro zajímavost před časem jsem si všechny desky včetně těch konkurenčních zvážil, a protože v případě stejně silné desky rozhoduje váha, neboť z fyzikálního hlediska neprůzvučnost stavebních konstrukcí jde ruku v ruce s objemovou hustotou, Diamant byl opravdu nejtěžší. Dal jsem tuto informaci na web a ještě dnes mi běžně projektanti volají s otázkou, zda je opravdu Diamant nejúčinnější ze všech modrých akustických desek.
Takže Diamant vítězí, co jiné desky od Knaufu?
Pracuji i s dalšími materiály, když je potřeba. Ale některé nejsou vhodné do interiéru, jiné zas mají problém v určitých frekvencích. Diamant funguje dobře v celé řadě aspektů, navíc jej lze velmi dobře kombinovat i s dalšími deskami Knauf, například Red Piano či Silentboard. Při montáži předstěny, obvykle používám dvojité opláštění, nejen kvůli mechanickému poškození, ale kvůli tuhosti konstrukce, odolnosti vůči teplotním změnám apod. Z praxe mám vyzkoušené, že dvojité opláštění s deskou Diamant funguje ve stěně přibližně stejně jako jedna deska Silentboard. U stropů je to však daleko složitější. Tam hraje velkou roli nejen způsob zavěšení, ale i počet závěsů, hustota rastru a to vše je odvislé od hmotnosti, čili i od počtu desek, to znamená, že čím více spojím akusticky neprůvučný podhled se stávajícím stropem, tím více bude docházet k přenosu vibrací tudíž bude celá skladba měně fungovat, dalším efektem je plošná houževnatost celého podhledu, tento efekt je znát právě mezi jednoduchým a dvojitým opláštěním.
Jaká by byla vaše rada pro investory,kteří chtějí řešit problém s hlukem?
Rada je vlastně jen jediná, zato zásadní. Vždy je lepší nechat takovou práci na odborníkovi, který je schopný posoudit a navrhnout optimální řešení pro daný prostor a má již zkušenosti s vlastnostmi stavebních materiálů. Neodborná montáž a nevhodný výběr materiálů zpravidla nevyužije maximální potenciál odhlučnění v daném prostoru. Cílem jakékoli dodatečné akustické úpravy je spokojené bydlení a kvalitní, nebo alespoň kvalitnější odpočinek, což v praxi znamená, že v podstatě potřebujeme dostat hladinu hluku pod určitý práh vnímání posluchače investora tak, aby byl hluk vnímán jako zvuková kulisa. V tu chvíli se na tento daný hluk mozek posluchače podvědomě nesoustředí, jako by se ho ani netýkal. Konkrétně v případě odhlučnění bytu v Jí lovém u Prahy se jednalo o hluk vydávaný běžným užíváním bytu sousedy bydlícími nad bytem investora. Návrh řešení počítal s efektem odhlučnění kolem 50% s ohledem na světlou výšku místnosti, která znemožňovala větší svěšení podhledu. V tomto případě jsme přistoupili k realizaci odpruženého podhledu zavěšeného na silentblocích s deskami Diamant, ovšem bez UD profilů, abychom strop nespojili s obvodovou stěnou. Skladba podhledu byla vyplněna izolací Knauf MPE. V jedné místnosti, kde byla tloušťka skladby podhledu 13 cm, jsme dosáhli zlepšení cca o 80 %. Ve druhé místnosti byly vestavěné skříně, do jejichž prostorů majitelé nechtěli zasahovat. Tloušťka konstrukce byla proto snížena pouze na 9 cm a končila před vestavěnou skříní, která tedy odizolovaná nebyla. Dosáhlo se tak pouze cca 25% utlumení. Majitelé byli i tak s výsledkem spokojeni.
Setkáváte se třeba s opačným problémem, kdy by klient chtěl zamezit šíření hluku, který sám vydává, třeba hlasitou hudbou?
Tak to málokdy, asi to souvisí s českou povahou. I když nedávno jsme dělali zakázku, kdy zákazník investoval do zcela nové podlahy sousedů, sousedi původně vůbec nechtěli o ničem slyšet, ale ve chvíli kdy si uvědomili, že jim hodný soused podlahu zainvestuje, tak k realizaci svolili.
Děkujeme za rozhovor.
Ivan Sklenář
Publikováno v časopise Knaufstyle 24.11.2016